+ Look alive, sunshine +

Zdravím :)

Možná, i když je to velmi nepravděpodobné, přemýšlíte, proč už jsem sem kromě obligátních přání k Vánocům a novému roku skoro měsíc nic nepřidala. Mimochodem, je to asi můj rekord.

Důvod je prostý. Jsem šťastná. A taky mám práce až nad hlavu a když mám chvilku volna, snažím se ji strávit nějak užitečněji, než psaním sem.



Protože "Love is all you need."


Za tu dobu se toho stalo docela hodně.

Vlasy mi dorostly do původní délky (Pamatujete? Než jsem se zbláznila a ostříhala je na mikádo končící u brady).

Byly Vánoce a já jsem dostala ten nejkrásnější dárek, i když úplně obyčejný, knihu, ale moc pro mě znamená. Zvlášť proto, že je s věnováním a od srdce.

Málem jsem omdlela při první jízdě na nových kytičkovaných lyžích. Ale po misce polévky a čaji se čtyřmi kostkami cukru jsem byla zase v pořádku a mohla jsem vesele ohrožovat svou sebevražednou jízdou všechny na sjezdovce. Ano, jsem šílený lyžař XD

Taky jsem chtěla jít bruslit, alespoň jednou, ale v den, kdy to přicházelo v úvahu, bylo najednou 5°C a led...no, nebyl. Tak třeba příště.

A taky jsem konečně po mnoha letech viděla Perhonen! Musíme to někdy zopakovat :)

Byla jsem se podívat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Moc se mi tam nelíbilo, měli to tam takové...ošuntělé, ale přesto tato škola zůstává mou prioritou. Druhou možností je Fakulta elektrotechniky na ČVUT. Tak uvidíme, kde nakonec skončím :)

Nebyla jsem v Harrachově na skocích. Místo toho jsem se učila matiku, respektive, byla jsem učena matiku (ta angličtina člověka vážně deformuje, už používám podivná pasiva i v češtině), a ačkoliv jsem při tom byla málem zabita, dostala jsem jedničku. Tudíž je moje vysvědčení bez trojky pravděpodobně zachráněno. Yay for me!

Včera jsem šla s kamarády po městě, čekali jsme na autobus, a já najednou na chodníku našla dvoustovku. Asi jsem měla štěstí :)
Přesně za týden mám maturitní ples. Ve škole pilně prodáváme lístky, kupujeme houpací křeslo pro našeho třídního profesora, obdivujeme šerpy (jsou vínové s bílým nápisem a na boku sepnuté velkou plackou s logem gymnázia v bílé a vínové), které vypadají vážně úžasně, nacvičujeme předtančení v latinskoamerickém rytmu, což je velmi...zábavné, když jsi představíte, že budeme tancovat ve velkých večerních róbách. Těším se. Mám krásné šaty, v Praze jsem nakoupila i nezbytné lesklé věcičky na prst, do uší a do vlasů, z vražedných botiček mě kupodivu ani nebolí nohy a navíc, což je nejdůležitější, mám toho nejskvělejšího tanečníka, kterého jsem si mohla přát. Tedy, upřímně, není to jen můj tanečník, ale nebudu předbíhat, nechci nic zakřiknout :)
Prostě a jednoduše, mám se strašně fajn, jsem zamilovaná (a všichni mi to říkají), věci mi teď docela vycházejí, tak jak chci...a vůbec :)

Tak doufám, že se máte minimálně tak skvěle, jako já :)
Zase se někdy ozvu,

Charlotte