Všechno je dnes divné. Dnes, i včera bylo. Možná je to počasím...
Má hlava mi servíruje podivné smutné myšlenky na zlatém podnose a já se trápím. Divné myšlenky s těmi nejhoršími možnými scénáři. Stokrát si můžu říct, že to není pravda, stokrát si můžu říct, že je všechno v pohodě a krásné, což vlastně je, ale má hlava má svou vlastní hlavu.
Mám strach. Neodůvodněný strach z...čeho vlastně? Z myšlenek, z toho, co mi říkají. Nemůžu se toho zbavit, budím se v noci a ve dne jsem na nic.
Zabte mě.
Nebo mi vraťte slunce.
0 komentářů:
Přidat komentář